Moderní městská zahrada, která se hlásí ke svým dějinám. Obytný městský veřejný prostor jako pokračování historického příběhu místa.
Předkládáme vizi zahrady celoměstského významu, společenského ohniska reagujícího na potřeby a nároky současných obyvatel. Prostor očišťujeme od některých tras cestní sitě, mohutného schodiště s podestami a starého mostku. Vnímáme vybrané cesty jako neúčelné, schodiště jako neproporční a starý mostek nemá vhodnou “adresu”. Prostor letního kina, tedy budoucí letní scény je kultivován v přímé vazbě na kontextuální koncept nové městské zahrady.
Do prostoru vracíme úspornou a nenáročnou formou původní princip členění zahrady, tedy příčné dělení na čtyři kvadranty. V konceptu respektujeme a posilujeme historickou příčnou osu východ – západ, která je vedena od vstupní brány. Na tuto původní osu umísťujeme nové kompoziční akcenty. Jedná se o vyhlídkový altán levitující ve svahu, nové schodiště v rámci stinných svahů, lehké pásy na travnatém parteru a vizi zobytněného nábřeží.
Tradiční ortogonální strukturu diagonálně protíná nová kompoziční a komunikační osa přes svah i obytný travnatý parter a formou nové transparentní lávky pokračuje na piazzetu u špitální kaple sv. Anny na levém břehu. Hlavní část zahrady na pravém břehu tvoří volný prostor. Tento obytný travnatý parter uzavíráme od severu i jihu dvěma boskety. Jedná se o jakousi stylizovanou štěpnicí. Přilehlý západní svah jemně tvarově očisťujeme do podoby travnatých teras s nábytkem a svahů s bylinným podrostem. Terasy zpřístupňujeme pomocí nepravidlené kompozice úzkých schodišťových ramen. Pulzující schody dávají této partii novou energii a smysl. Napojení na Pivovarskou ulici je možné přes hlavní vstup od zámku i v jihozápadním nároží z jižního bosketu. Dále při severní hranici posilujeme provázanost s příčnou schodišťovou cestou při areálu polikliniky novým průchodem v ohradní zdi.